|
|
Interactions among free-living prokaryotes and protists in microbial communities
Jirouchová, Kateřina ; Pánek, Tomáš (vedoucí práce) ; Fiala, Ivan (oponent)
Prvoci a prokaryota žijí v přirozeném prostředí jako součást komplexních mikrobiálních společenstev, jejichž členové spolu vzájemně interagují. Komunity se mohou skládat z několika málo nebo i mnoho druhů, které spolu interagují mnoha různými způsoby, jako například můžeme zmínit vztahy predátor/kořist ekto/endosymbiózu, parazitismus, ovlivnění vývoje nebo chování interakčního partnera či škodlivé baktericidní či algicidní interakce, vedoucí k vzniku složité sítě vztahů, které ovlivňují strukturu mikrobiálního společenstva, jakož i metabolismus a chování v něm přítomných druhů. Tato bakalářská práce si klade za cíl poskytnout ucelený přehled interakcí mezi volně žijícími prvoky a prokaryoty v mikrobiálních společenstvech s výjimkou dobře prozkoumaných interakcí jako jsou predace, ekto/endosymbióza a parazitismus. Práce je zaměřená na méně známé interakce, jejich význam a nastiňuje možnosti dalšího výzkumu.
|
|
|
Mikrobiální komunita v sedimentech potoka kontaminovaném farmaky
Brťková, Hana ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Farmaceutické látky představují mikropolutanty, které se do životního prostředí dostávají zejména přes čistírny odpadních vod (ČOV). V této práci byla studována mikrobiální komunita v sedimentech potoka, který se nachází v blízkosti ČOV a dochází k jeho kontaminaci těmito látkami. Předmětem této práce bylo stanovit výskyt farmaceutických látek a mikrobiální komunity ve studované lokalitě a poukázat na možné vzájemné vztahy mezi nimi. Ve studovaném potoku bylo identifikováno 12 farmaceutických látek v koncentracích ng/g. Tyto látky vytváří gradient, který klesá s rostoucí vzdáleností od ČOV. Pro analýzu mikrobiální biomasy byla provedena analýza fosfolipidových mastných kyselin a sekvenace DNA pro identifikaci mikrobiální komunity. Analýza fosfolipidových mastných kyselin poukázala na klesající množství mikrobiální biomasy s rostoucí vzdáleností od ČOV. Sekvenace DNA poukázala na velkou mikrobiální diverzitu ve studovaném sedimentu. Pro vyhodnocení vztahů mezi přítomnou mikrobiální komunitou byla využita analýza hlavních komponent (PCA). Výsledek PCA ukázal, že v sedimentu potoka, v hloubce 10-30 cm, Betaproteobacteria negativně korelují s triclosanem a Clostridia negativně korelují s tramadolem. Klíčová slova: mikrobiální komunita, farmaka, mikropolutanty, biodegradace
|
|
|
Soil enzyme activities and microbial communities as bio indicators for soil recovery, health and quality in forest ecosystem in south Moravian region of the Czech Republic =: Půdní enzymové aktivity a mikrobiálních komunit jako bioindikátorů pro obnova půdy, zdraví a kvalita v dubových lesích v jihomoravském regionu České republiky /
Ananbeh, Hanadi Abd Alrahman Ali
Lesní ekosystém v Evropě je již mnoho desetiletí ovlivňován antropogenní činností. Pařezina neboli výmladkový les bylo nejčastěji používanou lesnickou praxí v Evropě a od počátku 20. století byly lesní porosty opuštěny nebo přeměněny na vysoké lesy. Obecně platí, že antropogenní činnosti včetně lesního hospodaření (zejména sklizeň biomasy) způsobují změny v chemických, biochemických a biologických vlastnostech půdy. To následně ovlivňuje zdraví a kvalitu půdy, což může vest ke změnám funkce ekosystému půdy včetně změny klimatu. Všechny způsoby těžby lesů mohou nepříznivě ovlivňovat vlastnosti půdy, ale jejich opuštění nebo přeměna na vysoké lesy může mít pozitivní dopad na jejich obnovu. Předkládaná práce se zabývala hodnocením funkčnosti, zdraví a kvality půdy v různě obhospodařovaných dubových lesích v jihomoravském regionu České republiky s využitím aktivity půdních enzymů a funkční rozmanitosti mikrobiálních komunit jako bioindikátorů zdraví a kvality půdy. Tato práce dále prokázala potenciál půdních proteinů jako antimikrobiálního činidla proti multirezistentním mikrobiálním patogenům (tj. MRSA) s použitím různých experimentálních protokolů. Naše výsledky dokazují, že systém intenzivního hospodaření v minulosti, jako je např. pařezení, přispěl k úbytku organických látek v půdě a opuštění tohoto způsobu hospodaření zlepšilo celkovou situaci, a to snížením vedlejších účinků hospodaření v dlouhém časovém období a pomoci při obnově půdy pod rozsáhle řízeným porostem. Na druhé straně, půdní proteiny extrahované z výmlatkového lesa vykazovaly vyšší potenciál jako antimikrobiální činidlo než půdní proteiny extrahované z vysokého lesa. Tento výsledek poskytuje silný důkaz, že metody řízení ovlivňují složení, strukturu a funkci mikrobiálních komunit v důsledku změn mikro a makroklimatických podmínek v daném místě.
|
|
|
Importance of fungal decomposition of wood in the ecosystems of natural forests
Štercová, Lucie ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Rozklad organických částí představuje důležitou součást globálního cyklu uhlíku a ovlivňuje jeho světové změny prostřednictvím uvolňování CO2. V temperátních lesích představuje mrtvé dřevo velký zásobník uhlíku, jeho množství a rozklad je klíčovým pro biodiversitu afungování ekosystémů. Houby jsou všudypřítomní mocní rozkladači ve všech terestrických ekosystémech. Jejich schopnost rozkládat všechny součásti dřeva, halvně lignocelulózu, je vysoce důležitá. Bez hub by rozklad dřeva a uvolňování zadržovaných živin zpátky do nutričních cyklů nebyl možný. Zatímco se většina studií soustředila na odhad rychlosti tlení dřeva, stale hlubší poznání o mikrobiálních dekompozičních procesech a diverzitě saproxylických druhů a jejich interakcí je potřeba. Houby jsou stále nedostatečně zastoupeny ve studijích mrtvého dřeva. Tato studie měla dva hlavní cíle. Prvním bylo popsat houbovou komunitu na ležícím mrtvém dřevě Fagus sylvatica a Abies alba v přírodním lese Salajka v České republice, pro reflexi změn substrátu během různých tříd tlení a k propojení enzymových aktivit se složením houbového společenstva a jejich popsaných ecofyziologijí. A druhý cíl byl popsat houbové komunity na stojících a ležících mrtvých kmenech Fagus sylvatica, Picea abies a Abies alba, v přírodním lese Žofín, v České republice, k určení...
|
host ::
RSS.